ZNALOSTNÍ ZÁKLADNY

Osobní znalostní základna

Systémy pro správu znalostí jsou definovány jako „systémy založené na IT, které jsou vytvářeny za účelem podpořit a obohacovat organizační procesy tvorby znalostí, jejich skladování/zpětné vyhledávání, přesun a aplikaci“[1]. O těchto systémech se většinou bavíme v rovině správy velkého množství informací v rámci organizací nebo kolaborujících týmů. Vztaženo k osobnímu použití bychom mluvili spíše o systémech pro osobní informační management (Personal Information Management – PIM). Osobní informační management je definován jako „soubor metod, kterými jednotlivci manipulují s informacemi, kategorizují je a zpětně vyhledávají“[2].

V prezentaci od Jasona L. Franda Andersona z Graduate School of Management at UCL jsou jako důvod pro používání systémů pro osobní informační management uváděny pochopitelné motivy jako informační přetížení a informační chaos[3]

Systémy pro osobní informační management mohou být extrémně užitečné při snaze vytvořit organizovaný soubor informací, získaných z externích zdrojů, a tím položit základ pro potenciální rešerši.  Bushův koncept MEMEXu, který se snažíme emulovat, však šel ještě o krok dál a poskytoval svému uživateli možnost operovat nejen s objektivní oblastí informací (informace dostupné skupině), ale také se subjektivní oblastí. Tím je míněna možnost reprezentovat to, jak jedinec vnímá objektivní oblast informací a obohacovat tento rámec individuálními poznámkami, znalostmi, přístupy atd.[4]

„…subjektivní znalost je přidaná k, nikoliv již obsažená uvnitř objektivních zdrojů. Vyjadřuje další interpretace, vztahy a tvrzení, které nejsou obsaženy v informaci samotné a tím pádem se jedná o skutečnou přidanou hodnotu. Toto je pravdou, ať už je (znalost) materializovaná či nikoliv“ [5]

Právě možnost materializace subjektivní oblasti informací je podle autorů „Building MEMEX 60 years later“ zásadním elementem, který tento systém odlišuje od aplikací pro osobní informační management. Softwarové nástroje, které toto kritérium splňují, označují pojmem „Personal knowledge base“ – tedy osobní znalostní základna[6]. Tyto nástroje mají sloužit pro privátní užití. Mají primárně ukládat znalosti, nikoliv informace. Mají poskytovat vysokou míru intuitivnosti a přizpůsobitelnosti, to znamená uzpůsobitelnou organizační strukturu. [7] Dodatečně je v rámci našeho mobilního MEMEXu důležitá dlouhodobá životnost nástrojů, snadná transformace uložených dat, možnost provázání více jednotlivých informací a znalostí do komplikovanějších celků (například za pomoci hypertextingu), snadné zpětné vyhledávání informací a znalostí, bezpečnost a možnost ochrany před vnějším zásahem, možnost zálohovat data (v cloudu i na pevných nosičích) a v neposlední řadě možnost pracovat se svou osobní znalostní základnou na více zařízeních. Kvalitně implementovaná synchronizace dat mezi zařízeními je také podstatným elementem.

Building the MEMEX 60 years later dále popisuje jednotlivé softwarové nástroje, které mohou mít potenciál naplňovat tyto parametry. Jako nejpodstatnější oblast pro takto definovanou osobní informační základnu se jeví pole tzv. „note-taking aplikací“, tedy aplikací pro vytváření poznámek.

„Nejvíce explicitní pokusy vytvořit osobní znalostní základnu v takové podobě, jak jsme si ji definovali, přichází z oblasti poznámkových aplikací. Tyto softwarové nástroje dovolují uživateli vytvářet útržky textu (často označované jako poznámky) a následně je nějakým způsobem organizovat nebo kategorizovat. Kladou těžký důraz na metaforu „vytváření poznámek“, jelikož se jedná o zažitou operaci podobnou zkušenosti, kterou uživatel má s používáním pera a papíru. Překvapivé množství nástrojů dokonce ve svém interface zahrnuje vizuální zobrazení napodobující linkovaný kroužkový poznámkový blok.“[8]

Stejně jako autoři „Building MEMEX 60 years later“, i autor této práce chápe oblast poznámkových aplikací jako nejvhodnější výchozí bod pro tvorbu osobní znalostní základny. Platforma Android však překvapivě nenabízí nijak ohromné množství softwaru, který by odpovídal našim požadavkům. Na obchodu Play Store se v souvislosti s vyhledáváním pojmu „note“ zobrazí více než 300 různých aplikací[9]. Pouze málo z nich však splňuje alespoň základní charakteristiky osobní znalostní základny, kterou se snažíme vytvořit. Proto se budeme dále zabývat pouze aplikacemi, které splňují tyto parametry:

  • Přístup k datům v aplikaci je možný jak na mobilním telefonu, tak na platformě Windows nebo ve webovém prohlížeči
  • Existuje možnost synchronizace dat napříč různými zařízeními
  • Aplikace má dostatečnou uživatelskou základnu na to, abychom měli zaručené její dlouhodobé fungování
  • Existuje možnost hierarchického třídění poznámek (stromová struktura, struktura notebooků, tagování…)
  • Aplikace (nebo alespoň její funkčně omezená verze) je dostupná zdarma

[1]                      Překlad autora, původní text: „They are IT based systems developed to supprt and enhance the organoizational processess of knowledge creation, storage/retrieval, transfer and application.“
ALAVI, Maryam a Dorothy E. LEIDNER. Review: Knowledge Management and Knowledge Management Systems. MIS Quarterly[online]. 2001, 25(1), 107-136 [cit. 2018-06-03]. DOI: 10.2307/3250961. ISSN 02767783. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/3250961?origin=crossref str.114
[2]                      Překlad autora, původní text: „… refers to the methods by which individuals handle, categorize and retrieve information“
JONES, Stephen R. a Peter J. THOMAS. Empirical assessment of individuals‘ ‚personal information management systems‘. Behaviour & Information Technology [online]. 1997, 16(3), 158-160 [cit. 2018-06-03]. DOI: 10.1080/014492997119888. ISSN 0144-929X. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/014492997119888 str. 158
[3]                      FRAND, Jason L. Personal Knowledge Management: Who? What? Why? When? Where? How? [online]. In: . Orlando, Florida: Anderson Graduate School of Management at UCLA, 1998, October 15. 1998 [cit. 2018-06-03]. Dostupné z: http://www.academia.edu/27896225/Personal_Knowledge_Management_Who_What_Why_When_Where_How
[4]                      DAVIES, Stephen, Javier VELEZ-MORALES a Roger KING. Building the Memex Sixty Years Later: Trends and Directions in Personal Knowledge Bases. University of Colorado at Boulder [online]. Department of Computer Science, Srpen 2005 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.cs.colorado.edu/department/publications/reports/docs/CU-CS-997-05.pdf str. 5
[5]                      Překlad autora, původní text: „…the subjective knowledge is in addition to, and no merely present within, the objective sources. It expreses futher interpretations, relationships and assertions that are not present in the information itself, and hence it is a real added value. And this is true whether it is materialized or not.“
DAVIES, Stephen, Javier VELEZ-MORALES a Roger KING. Building the Memex Sixty Years Later: Trends and Directions in Personal Knowledge Bases. University of Colorado at Boulder [online]. Department of Computer Science, Srpen 2005 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.cs.colorado.edu/department/publications/reports/docs/CU-CS-997-05.pdf str. 4
[6]                      Tamtéž, str.6
[7]                      Tamtéž
[8]                      Překlad autora, původní text: „The most explicit attempt to create a PKB as we have defined it comes from the area of note-taking applications. These software tools allow a user to create snippets of text (often called “notes”) and then organize or categorize them in some way. They draw heavily on the “note-taking” metaphor since it is a familiar operation for users to carry over from their experiences with pen and paper. A surprising number of tools even incorporate visual depictions of a ruled, spiral-bound notebook into their user interfaces“
DAVIES, Stephen, Javier VELEZ-MORALES a Roger KING. Building the Memex Sixty Years Later: Trends and Directions in Personal Knowledge Bases. University of Colorado at Boulder [online]. Department of Computer Science, Srpen 2005 [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://www.cs.colorado.edu/department/publications/reports/docs/CU-CS-997-05.pdf str. 15
[9]                      Google Play: „note“. Google Play [online]. [cit. 2018-06-11]. Dostupné z: https://play.google.com/store/search?q=note&c=apps&price=1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *