Moudrost v informačním věku

Být chytrý je v dnešní společnosti vnímáno jako základní předpoklad pro úspěšný život. Není tedy divu, že primárním záměrem vzdělávacího procesu, který má připravit žáka na dospělost, je rozvíjet inteligenci studentů. S laserově přesným zaměřením na inteligenci je však často opomíjena moudrost jakožto esenciální kvalita, která pomáhá vytvořit plnohodnotný lidský život. Terminologie moudrosti a inteligence je natolik nejasná a nevyhraněná, že se tyto dva termíny mohou překrývat či zaměňovat. Slovník Marriam Webster dictionary se například snaží definovat moudrost deskripcí jejích složek. Chápe ji jako a) schopnost rozpoznat vnitřní kvality a vztahy (vhled), b) dobré vědomí (ve smyslu posouzení situací), c) plošně akceptovanou domněnku nebo d) akumulované filosofické nebo vědecké poznání (znalost).1 Aristoteles zase chápal moudrost jako souhrn praktických syllogismů – receptů na dobrý život, úzce spjatých  s morálními hodnotami jedince.2

Inteligence je oproti tomu chápána jako schopnost učit se, porozumět a vyrovnat se s novými situacemi nebo aplikovat znalosti za účelem dosažení daného cíle.3

Pěkné vysvětlení rozdílu mezi inteligencí a moudrostí nám poskytl Albert Einstein ve větě „Moudrost není produktem vzdělávání, ale celoživotní snahy dosáhnout jí (moudrosti)“. Podobný vhled do problematiky nám poskytuje Marie vos Savant. „Abychom získali znalost, člověk musí studovat. Abychom získali moudrost, člověk si musí všímat“.

Vzdělávací instituce vytvářejí znalosti v hlavách studentů. Znalost vzniká v bodě, kdy konfrontujeme informaci s naším endoceptem, přiřadíme jí hodnoty a důležitost a večleníme ji do svého rámce vnímání světa. Jsou to „fakta, informace a schopnosti získané zkušeností nebo vzděláním, teoretické nebo praktické porozumění tématu.“4

Takto získané znalosti rozšiřují naše vědomí, pomáhají nám získat obrázek o struktuře a fungování společnosti, poskytují nám nástroje pro efektivní fungování v ní, mění naše perspektivy, učí nás praktickým dovednostem a trénují naše intelektuální schopnosti. Vytvářejí tak úrodnou půdu pro rozvoj inteligence, kterou by zajisté nebylo vhodné zanedbávat. Kde je však snaha pěstovat moudrost?

K čemu je  člověku moudrost? Především se jedná o zásadní ingredienci při tvorbě hodnotného života a jeho subjektivně kvalitního prožití. Moudrost přináší sebeznalost, schopnost uspořádávat si vlastní hodnoty a konat na jejich základě a nadhled nad lidskou zkušeností. Metaforicky se dá říci, že se jedná o dláždění cesty životem.

Jak vidno, rozvíjení inteligence a moudrosti by mělo jít ruku v ruce při snaze připravit studenty ve vzdělávacím procesu na zvládání budoucnosti. Proč je tedy kladen o tolik větší důraz na rozvoj inteligence a moudrost je v porovnání s ní kvalitou, o níž se téměř nemluví? Neměly by se vzdělávací instituce snažit implementovat do svého pole působnosti konfrontaci žáků s problémy, které posunou jejich znalost sebe samých na novou úroveň? Neměly by se snažit poukázat na limity lidského vnímání a kognitivní sklony které zahalují naše posuzování každodenních situací, aby byl student nucen zpochybňovat povahu vnímané reality a klást si otázky, které povedou k jeho duševnímu vývoji? Neměl by být od útlého věku konfrontován s názory myslitelů různých kultur v průběhu věků, aby lépe chápal relativitu lidského vnímání?

Toto jsou jen některé metody jak odstartovat snahu studenta čerpat moudrost z každodenních zkušeností, prožitků a příběhů.


Jakkoli je snaha o rozvoj moudrosti pro lidský život potřebná, v současnosti zůstává doménou filozofických fakult a nábožensky zaměřených institucí. Právě ústup náboženských institucí, kzeré jsou v informační společnosti do značné míry irelevantní, za sebou podle mého názoru zanechal vakuum v lidském životě, s jehož vyplněním si vzdělávací instituce neví rady.

Značným faktorem, proč edukační sféra dává ruce pryč od snahy pěstovat moudrost je pravděpodobně strach z vyvolání pocitu, že se snaží o indoktrinaci mládeže k tomu či onomu myšlenkovému směru. Dalším faktorem může být obava z výsledného pocitu morální nadřazenosti studentů, který může vyvěrat z falešného pocitu nabyté moudrosti.    

Ať už je důvod jakýkoliv,  akumulace moudrosti podle mého názorů zůstává v informačním věku extrakurikulární aktivitou.

1 https://www.merriam-webster.com/dictionary/wisdom

2 https://plato.stanford.edu/entries/aristotle-ethics/

3 https://www.merriam-webster.com/dictionary/intelligence

4  https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge