Fenomén iŠkol

Fenomén iŠkol vzniká na základě snahy o záchranu knihovnického řemesla. Snaží se spojovat tradiční knihovnictví  s technologickou sférou. Většina škol, které nyní spadají do i-school kategorie byla dříve školami informační vědy a knihovnictví. V současnosti velké procesto z nich vypouští (alespoň z názvu) knihovnickou část povolání. Vzhledem k postupnému pronikání ICT do kurikula se iškoly snaží vytvořit nové kurikulum které podporuje inovace ve vzdělávání.

Vznik iŠkol se dá datovat k roku 1988 kdy vzikl takzvaný „gang tří“ z univerzit v Pittsburghu. Drexelu a Siracusess. Ty chtěly propojit sdílení informací a společnou snahou oprávnit existenci svého oboru. Později se přidalo dalších 7 univerzit a vznikla ústřední správa „iCaucus“, která funguje jako řídící orgán, platforma pro komunikaci a mezinárodní skupina. V současnosti má 33 členů, v evropě jsou to například školy v Dubblinu, Schefieldu a Amsterodamu. Kisk zatím požadavky iCaucusu na iŠkoly nesplňuje, ale zajímá se o to.

ICaucus or roku 2005 pořádá také konference a každoroční setkání děkanů, kde se řeší co tvoří základy i-oboru a jaké problémy mohou tyto školy adresovat.

Vzhledem k těmto faktům stojí i-školy na třech hlavních pilířích. Těmi jsou „lidé“, „informace“ a technologie. K těmto třem pilířům se dá připojit čtvrtý, který zahrnuje organizace a společnost jako takovou. iŠkoly se snaží intelektuálně integrovat tyto pilíře a zkoumat jejich interakci.

Identita iŠkol je v současnosti stále velice fluidní a možná je dobře, když tomu tak bude i nadále, jelikož to poskytuje oboru značnou flexibilitu. iŠkoly se v současnosti snaží o formování informačního oboru. Existují však charakteristické znaky, kterými se iškoly vyznačují.

V první řadě je to snaha o integraci interdisciplinarity. Iškoly jsou prostředím, kde se vyučující z různých oborů snaží najít společný jazyk. Zaměření na výzkum je dalším podstatným znakem. Gro oboru tkví v práci s informacemi, proto se iškoly snaží naučit studenty porozumět informačním problémům a  zaměřovat se na společenské aspekty informačních technologií.  Především pak jde o služby a funkce v rámci životního cyklu informace. Zde můžeme zmínit například referenční služby, data mining, digitální prezervaci, kybersekuritu a user interface design. Velký důraz je také kladen na oblast human computer interaction. Snaží se také integrovat technologie do kurikula i praxe tak, aby podporovaly potřebné procesy. Další oblasti, které iškoly řeší jsou například digitální propast, víceznačnost povahy informace, digiarchivy, informační systémy, adaptivní systémy, neurální sítě, systémy pro podporu rozhodování atd.

Snaží se rozvíjet kompetence v oblasti týmové spolupráce, řešení problémů, globálního vědomí, komunikačních dovedností a humanistických měkkých kompetencí.