Podcast – Rozšířená realita ve vzdělávání

https://drive.google.com/file/d/1qxrh7jv5fI8NsXSkkeOL6gL2oIlt5SDI/view?usp=sharing

Dobrý den, těší mě že jste se rozhodli pustit si tento vzdělávací podcast! Mé jméno je Richard Keller a dnes se budeme bavit o možnostech využití rozšířené reality ve vzdělávání.

Vezmeme to hezky od základu a nejdřív si probereme, co vlastně pojem rozšířená realita znamená. Rozšířená realita vzniká tak, že obohacujeme běžnou každodenní realitu o virtuální obsah. To děláme prostřednictvím zařízení, která používáme jako prostředníky mezi sebou a svým okolím. Pěkně to vystihuje definice z webu Marriam Webster dictionary. Ta říká, že rozšířená realita je obohacená verze reality, která vzniká použitím technologií pro vytvoření vrstvy digitálních informací. Tato vrstva pak překrývá obraz toho, co pozorujeme skrze zařízení, třeba čočkou fotoaparátu mobilního telefonu. To je základní rozdíl, který odlišuje rozšířenou realitu od virtuální reality. V případě virtuální reality jsme ponořeni do zcela virtuálního prostředí, které nás odděluje od okolní reality.

Existují různé způsoby, jak si použití rozšířené reality představit v praxi. Nejdostupnější verze rozšířené reality pro běžné uživatele se můžeme dotknout skrz aplikace chytrých mobilních telefonů. To nám dovoluje například zobrazovat na displeji telefonu nebo tabletu 3D objekty ve fyzické realitě. Další možností je použití QR kódů pro zobrazení rozšiřujících informací týkajících se daného objektu. Slabinou tohoto přístupu k rozšířené realitě je nutnost instalace příslušných aplikací, které umí zobrazovat virtuální objekty. To je z uživatelského hlediska nepříjemnost, která znesnadňuje hladkou interakci s virtuální vrstvou reality.
K čemu je rozšířená realita v mobilních zařízeních opravdu užitečná jsou konkrétní izolované úlohy. Na tomto principu funguje například aplikace od společnosti IKEA, která dovoluje vyzkoušet umístění virtuálního nábytku ve svém domě. Populární ukázkou rozšířené reality je také mobilní hra Pokemon GO, kde hráči loví virtuální tvory vyskytující se v reálném světě.

Koncept rozšířené reality se samozřejmě neomezuje pouze na mobilní zařízení. Ostatní metody jsou však pro běžného uživatele obtížně dostupné. Podle serveru thinkmobiles.com máme čtyři základní druhy rozšířené reality. Prvním je markerless AR, které ke svému fungování využívá měření polohy zařízení v prostoru a dat GPS pro umístění objektů. Druhou a nejčastěji používanou metodou je marker based AR, která využívá sledování předem definovaných reálných objektů a umístění virtuální vrstvy přes ně. Třetí metoda se jmenuje projection based AR avyužívá projekce obrazu na plochu, se kterou různými způsoby interaguje. Čtvrtá metoda v současnosti zažívá velký boom a je aplikována do projektů jako je Microsoft Hololens nebo Magic Leap. Nazývá se superimposition based AR a funguje na základě rozeznání 3D objeků v reálném světě počítačem a jejich nahrazením virtuálním modelem.

 

Co se týče použití rozšířené reality ve vzdělávání, užitečnost AR se zde projevuje mnoha způsoby. Můžeme ji použít na prohloubení porozumění konceptů. Také můžeme vizualizovat procesy z reálného života a používat je k výuce. Rozšířená realita také najde svoje uplatnění při práci s konceptem vzdálené třídy. Aplikace podporující rozšířenou realitu mohou přinášet učivo levněji, přístupněji a mobilněji a také gamifikovat vzdělávací proces.

Současné projekty které můžeme v této sféře použít jsou například Elements 4D pro výuku chemie pro základní a střední školy. Další zajímavou aplikací je Anatomy 4D nebo Corinth micro anatomy, které do detailu rozebírá stavbu lidského srdce. Aplikace AugThat se zaměřuje na širší škálu ukázek z rozšířené reality. Zajímavé jsou také projekty HP reveal a Layar.

To je ve dnešním podcastu vše, děkuji že jste si mě pustili a přeji pěkný zbytek dne.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *